A co když je bezdomovectví filosofie, stejně jako hnutí  hipies v 60. letech? Můžete jim nabízet co chcete, ale oni mají stejně raději svou chudou svobodu. Jsou šťastni, sice smrdí, ale mají svou petku vína a pokud se jim daří a nikdo je neotravuje, jsou v klidu.

Nikdy jsem nebyl ani nebudu bezdomovcem, ale chápu je.

Záleží na každé společnosti, jak si nastaví vztah k chudým. Zajímavé je, že feudální Rakousko-Uhersko bylo v lecčems humánnější než civilizované a vysoce produktivní 21.století: vezměme si chudobince, starobince nebo chorobince. Nedávno jsem narazil na pojem chorobinec - prý to byla státem zřizovaná nemocnice pro lidi, kteří byli chudí a neměli nikoho, kdo by se o ně v nemoci staral. Dneska by tam mohla jít řada nemocných bezdomovců. Jak je vidět, není to o bohatství společnosti, ale spíše o její lidskosti či etice. Etický vztah k chudým, bezmocným, nemocným je prostě základna, z níž se pak odráží realita - péče o ně. Jestliže si porevoluční Česko hraje na liberální kapitalismus, tak etiku tak trochu háže za hlavu, i když samozřejmě ne úplně: máme přece podporu v hmotné nouzi, příspěvky na bydlení aj. Je to, myslím, věc státní organizace a distribuce financí, jsou tu pak ještě různé charity, ale na ty bych se nespoléhal.

Autore, nic proti vám, ale na houmlesáky máte havloidní pohled. Pokud člověk vedl tzv. řádný život, tedy alespoň pracuje nebo pracoval (pak má nárok na hmotnou pomoc), má finanční prostředky na to, aby si sehnal střechu nad hlavou. Pokud však nad svým (zpackaným) životem zlomí hůl, tak je jasné, že jako houmiš skončí. Navíc většina z nich nemá zájem svoji situaci řešit a psychiatři chtějí houmlesáctví považovat za nemoc. Většina z nich pomoc odmítá, stačí si vzít případ houmiše, co zachranil to dítě, bylo o něj tzv. sociálně postaráno (dostal práci a ubytování) a on spáchal sebevraždu.  Já (se mnou hodně dalších) denně jdou do práce a vice či méně tvrdě makaj, aby měli prostředky na živobytí. Hodně z nás život přizpůsobí svým příjmům, část však chce žít nad poměry, půjčí si a ........ (jeden z důvodů houmlesáctví).   Já osobně houmiše nesnáším a nemám nad nimi jakékoliv slitování, otravují nám všem, co žijeme "normálně" život, včetně toho, že jsou potencionálními šiřiteli infekcí. Podejme tedy pomocnou ruku pouze těm, kteří mají zájem ze své těžké životní situace se dostat.

cca 80% bezdomovců je postiženo duševní nemocí. Těm netřeba pomoct? Jak chcete rozeznat ty zdravé, kteří se chtějí z toho dna dostat?

Souhlasím s názorem, že stát se na neštěstí lidí podílí, pokud umožňuje šmejdům a nejrůznějším podvodníkům beztrestnou praxi, odvolávajíc se na hranu zákona. Má takové praktiky přinejmenším vyhledávat a občany před nimi varovat od raného věku (ve školách) a zároveň zdokonalovat právní prostor (např. lichva není právně řádně ošetřena). Poskytování pomoci postiženým však náleží do oblasti charity a každý občan, kterého taková činnost naplní, se může na charitě podílet. Pokud by stát měl řešit situaci bezdomovců, spíše by jejich počty rostly, především z vychytralosti nejrůznějších příživníků

To máte trochu špatně.

Ten podíl státu nespočívá v tom, že nebrání hyenám v jejich činnosti, ale v tom, že jim aktivně pomáhá vydobýt jejich kořist. Bez soudní a policejní podpory by tito lidé nic proti svým obětem nezmohli.

Bezdomovci, dřív se jim říkalo "tuláci" se dělí v podstatě na tři skupiny:

1) Lidé kteří tak chtějí žít. Takoví byli, jsou a vždy budou v každé společnosti. To jak žijí je jen jejich rozhodnutí a proč bychom se jim do toho měli plést.... že ano? S těmi většinou problémy nejsou.

2) Lidé, kteří neumí nést odpovědnost za svůj život, neumí rozlišit , kdy a co dělají špatně, a hlavně neumí domyslet někdy až katastrofální důsledky svých činů. Např. řetezově vršili půjčky až je exekuce vyhnaly na ulici. Tito zaslouží pomoc, ale ne finanční! Spíše psychologickou terapii, která jim vysvětlí, že bez osobní odpovědnosti za své jednání a bez toho, aby si člověk uvědomil důsledky svých činů se bezproblémové žít nedá

3) Lidé, kteří nést odpovědnost za svůj život programově odmítají a očekávají, že se někdo jiný, např.stát, o ně postará. To je odpad společnosti,který si žádnou toleranci, soucit a pomoc druhých (státu) nezaslouží.

Prohlašovat, že bezdomovectví je jev, jehož příčinou je kapitalismus a nedostatek sociálních ohledů společnosti, je nesmysl

Připomínám, že za komunistů bezdomovci nebyli, protože každý, kdo nemohl prokázat,že je zaměstnán a žije řádným životem pracujícího, byl postaven před soud a souzen pro trestní cin příživnictví.

A tu skupinu, která se na ulici dostane shodou blbých okolností bez vlastní viny a to třeba během jednoho dne, se kterýma se v důsledku toho rozvede manželka atp. a kteří po roce marného snažení rezignuje, protože by se třeba už neměla kam vrátit, jste vynechal úmyslně, nebo zapomněl?

1. registrace na PU

2. počkat tři měsíce a budou mít nárok na životní minimum, příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení

3. ubytovna

4. v ČR se nabízí k pronájmu desetitisíce bytů

5. několik bezdomovců z ŽM ušetří na kauci

6. pronájem krásného bytu

P.S. další varianta je najít si práci , což při cca 800 000 lidech bez práce není snadné