spiknutí krav

Je to tak. Na pochodu nejsou jen imigranti, ale i krávy, ryby, prasata, drůbež a další lidské potraviny. Potraviny člověka lovce jsou na pochodu a jejich pochod do lidských žaludků, je pochodem živých peněz, které ničí Zemi.

V podělí jsem psal o hladu, jako ekonomickém nástroji. V úplném závěru jsem doporučil shlédnout dokumentární film COWSPIRACY, který svými financemi a jménem zastřešil i herec Leonardo DiCaprio.

Dnešní příspěvek vychází jen a pouze ze zhlédnutí a poslechu tohoto dokumentu. Fakta, která uvádí jsou natolik alarmující, že si dovolím, je přinést i do blogu novin vlastněných ministrem financí. Muže, jehož společnosti vlastní velkou část půdy v republice, a další společnosti dodávají na ni hnojivo, pěstují zvířata a tato "upravují" pro další prodej, tak aby naplnily žaludky nás všech, hladových voličů, kteří za sladkou buchtu dají hlas komukoli.

Informace ve filmu jsou reálně získané, celý projekt je zdokumentován a síla obsahu tohoto dokumentu je tak silná, že ani extrémně silné tlaky na autora, aby s prací skončil, či nikdy získaná data nepublikoval, nedokázaly zabránit opaku, jen publikaci zbrzdily. 

Zde jsou některé z údajů, které mne překvapily nejvíce

• Globální přeprava se podílí na celkovém obsahu CO2 v ovzduší 13%. Podnikání z živočišnými zdroji, včetně výroby jídla z nich, se podílí 51%
• Výroba jednoho hamburgeru (v celém výrobním řetězci) spotřebuje 2.500 l pitné vody.
• Domácnosti v USA spotřebovávají 5% celkové spotřeby vody. Živočišná výroba 55%
• Chovem (pouze chovem) 10.000 kusů skotu, se vyprodukuje stejné množství odpadu, jaké vyprodukuje město velikosti Prahy.
• Chov dobytka zabírá 45% plochy kontinentů

?Nejsem vegetarián, nejsem ani vegan, ale přiznám se, že dobře upravenou brokolici na páře si dám raději než krvavý steak. Tato skutečnost, však nemá nic do činění s tím, že mne tento film oslovil.

Vidím v něm totiž potvrzení toho, že můj cíl vytvořit svět bez odpadu nejenže nebude lehkým, ale je třeba za ním jít dál a to může bolet.

 Za 200 let narostl počet obyvatel na Zeměkouli sedminásobně, ale většinový nárůst byl zaznamenán hlavně v posledních 100 letech. Tento trend ukazuje, že ke změně nedojde ani v budoucnu a přesto, že planeta neroste s lidmi, bude třeba tyto masy uživit.

V roce 2014 se dle dostupných údajů k tomuto účelu chovalo na zemi 70.000.000.000 kusů dobytka, ročně se nachytá 90.000.000 tun ryb a k tomu je třeba říci, že na každé kilo "jedlých" ryb je chyceno 5 kg "nejedlých" mezi které oficiálně patří velryby, delfíni, vzácné ryby, ale i žraloci apod. Tento "odpad" je buďto po uhynutí vhozen zpět do oceánu, nebo je zpracován na druhotné suroviny, včetně žrádla pro živočišnou výrobu.

Vezmeme-li výše uvedená čísla a umístíme-li je do jednoduchá rovnice, vychází nám, že jeden obyvatel za rok spotřebuje 10 krav (což nevypadá jako vysoké číslo). Odečteme-li však náboženství, která pojídání hovězího masa vylučují, dostáváme se již na číslo 14 a tak bychom mohli pokračovat.

Odmyslíme-li si etický kontext pojídání živých tvorů, může nás zarazit, jak nehospodárně živočišný průmysl funguje. Výše uvedené množství pitné vody na jeden hamburger, je toho dobrou ukázkou, ale není jediným číslem.

Zjistíme například, že jedna kráva má nárok na větší životní prostor než člověk. Jeden kus drůbeže se nedožívá ve velkochovech ani dvou měsíců věku a tak bychom mohli pokračovat.

Až tento dokument mi dal pochopit, jak blízké si mohou být průmysl a průmysl, míněno technický a živočišný. I přesto, že podobnost je obrovská, je zde i jeden nezanedbatelný rozdíl, který dle mého názoru je příčinou stavu, o kterém se v něm hovoří.

Živočišný průmysl je totiž "materiálově soběstačný", jinými slovy co si vychová, to spotřebuje a protože, se chová tak, jako průmysl obecně, tedy kvantita převažuje nad kvalitou, vytváří si nadstandardní zásoby, jinými slovy procesní odpad.

Proto, aby tak mohl činit, vychoval v obyvatelích, stejně jako průmysl odpadový, potřebu „dělat vše pro ochranu přírody“ a podporovat organizace, jejichž loga jsou napsaná zeleně, či je minimálně zelené jejich pozadí a tím automaticky rozumíme i náplň práce. Zde se až podivuji, jak přesná mohou být stará rčení, ono české KOMU SE NELENÍ, TOMU SE ZELENÍ je v tomto ekonomickém světě ekologické přetvářky, dokonale výstižné.

Jako jeden z největších paradoxů nahraných během interview, byla slova zástupce organizace hrdě se pyšnící titulem Ochránci oceánů, kde na dotaz, jak chránit mořský ekosystém, bylo doporučeno jíst více ryb.

Nyní začínám opět lépe chápat kroky politiků. Nejdříve půda, pak chov pro své společnosti, následně schválený chov živých národních zásob a nyní dohled nad všemi pacienty, kterými se stali více, či méně dobrovolně, všichni voliči. Díky přístupu do zdravotních karet, tak budou napojené společnosti mít naprosto dokonalý přehled nejen o tom, co, kde, kdy a kdo si koupil, ale budou moci i předvídat, v jaké nemocnici a s jakou nemocí skončí, či kam se přestěhuje apod.

A v případě, že si vezmeme příklad z pana prezidenta, pak i náhrobní kameny, bude možné tesat do zásoby, protože odkaz v nich vytesaný, dává majitel k dobru s dostatečným předstihem.

Nevím jak Vy, ale já na skládce žít nechci a stejně tak nechci, aby na ní žila moje dcera, její kamarádi, a děti které se právě narodí a budou se rodit v budoucnu. Proto dělám, vše co zvládnu k tomu, aby jste i Vy dostali relevantní možnost se rozhodnout a ne jen možnost následovat směr udaný velikostí bankovního konta lidí, kteří si myslí, že ke změně nikdy dojít nemůže.

P.S. V den napsání článku jsem měl možnost si popovídat na výše uvedené téma s rybářem, v jehož rybím grilu v centru Plzně dostanete, ty nejlepší ryby ve městě. Překvapilo mne, že výtěžnost ryb je také extrálně nízká a to mezi 15 a 45%, zbytek je možné považovat za odpad.

P.P.S. Dva dny před vydáním článku, jsem pak hovořil s majitelkou společnosti na výrobu plně přírodního hnojiva formou Vermikompostování. I ona potvrdila, že stávající zem na polích, je mrtvá, bez života a skutečnost, že v takovéto zemi něco roste je dána jen a pouze chemií, která nakonec končí v potravinách. I takovouto zem však lze oživit, ne však další chemií.