IKEA, Tady to Všechno patří IKEA, tak zmizte!

Společnost IKEA mám rád, stejně jako výrobky, které prodává a jejich balení, které považuji za jedno z nejefektivnějších, s nímž jsem se ve své dlouholeté logistické praxi setkal. Bohužel jsem před pár dny odjížděl zklamán.

Ne z toho, že bych nesehnal výrobky, pro které jsem si přijel, ale z toho že jeden člen ochranky označený na pásku příliš velkých, černých kalhot cedulkou IKEA Bezpečnostní služba, mne hrubě a poměrně neurvale vykázal z chodníku a parkoviště před OD IKEA Zličín, kde jsem se chvíli chtěl protáhnout a projet na své elektrické jednokolce.

Rád bych upozornil, že se toto stalo v 9:30, tedy v čase kdy se teprve do OD začínali sjíždět první zákazníci a parkovišti, by se ani při sebelepší vůli nedalo říci poloprázdné, natož plné.

Poté, co jsem si nakoupil potřebné položky a uklidil je do vozu, jsem dostal chuť na párek v rohlíku na zpáteční cestu a zároveň jsem si ho chtěl sníst mimo auto a tak jsem vyndal z vozu 9B1 a vydal se ke vchodu.

Jaké bylo mé překvapení, když se ozvalo

„Dolu a rychle“

Otočil jsem se a uviděl onoho muže z ochranky, jak ke mně míří svižným krokem muže v letech.

Abych mu cestu ukrátil, zastavil jsem a popojel mu vstříc.

Brunátný v obličeji, místo pozdravu vychrlil

„Tady se nesmí jezdit!“

„Proč“ ptal jsem se v klidu

„Protože je to zakázané“

„Proč, vždyť je to příslušenství chůze a zákon tento prostředek povoluje pro pohyb na chodníku“

„Ohrožujete lidi. Já Vás viděl, jak mezi nimi kličkujete“ argumentoval pán a spolu se mnou se rozhlédl kolem, kde až na jednu rodinu, a lidi čekající na autobusové zastávce nikdo nebyl.

„Prosím Vás“ požádal jsem „Vysvětlete mi, proč zde nemohu jezdit. Tento prostředek je zařazen do stejné skupiny jako například invalidní vozík“

„No to bych chtěl toho invalidu vidět“ nedal se pán, ale bylo znát, že si už svými argumenty není tak zcela jist.

Najednou se mu zablesklo v oku a já věděl, s ohledem na to, že se nejednalo o první podobné setkání s příslušníkem bezpečnostní služby, že mu přišel na mysl argument, který bude neotřesitelný.

„No když se ptáš, ptáte proč, tak já ti, Vám to teda řeknu“ ozvalo se hlasem politika na předvolebním shromáždění.

„Protože tady ten chodník patří IKEA. A parkoviště taky. A tady úplně všechno patří IKEA, tak zmizte!“

 Bylo znát, že by rád přešel do tykání, ale netroufl si a myslím, že je to dobře, protože nejen, že se jednalo o  první setkání, ale pán nebyl ochoten mi říci ani své jméno, na které jsem se zeptal.

Argument vlastnických práv, je argumentem VETA a to i proto, že jsem neměl dost času na to, abych v katastrálním rejstříku zjistil, zda-li vyslovená skutečnost odpovídá pravdě, či nikoli (to mi jistě řekne někdo z čtenářů). V každém případě jsem si v rozhovoru s tímto pánem připomněl dobu předrevoluční, kdy podobných mocenských vystoupení s příslušníky strany, či jejich veřejných, či neveřejných složek, jsem měl více a to hlavně kvůli dlouhým vlasům, které jsem nosil.

S těmito slovy se otočil a odešel s hlavou vztyčenou.

Mně přešla chuť na párek v rohlíku, a nastoupil jsem na jednokolku, odjel k vozu, zaparkoval ji do místa v nohách u sedačky spolujezdce, protože vůz byl plný objednaných přebytků výroby, které jsem vezl do Dětského domova, Domova seniorů a jedné plzeňské kavárny a vydal jsem se zpět do Plzně na další jednání továrně, jejíž pan ředitel má zájem aplikovat také program prevence vzniku odpadu a tím aktivně snižovat dopady svého provozu na životní prostředí.

Zatímco ve světě se stávají elektrické jednokolky běžným prostředkem přepravy jednotlivců a jsou využívány nejen na chodnících, ale i v obchodech, továrnách, halách, či na úřadech, nechávají majitelé, vlastníci a provozovatelé tuzemských míst, rozhodovat najaté členy bezpečnostních služeb a to bez toho, aby je informovali o skutečnosti, že zákazníci jsou ti, kdo platí jejich platy.

Bude-li se podobné dít i nadále, pak se může snadno stát, že kdysi spokojený zákazník, bude hledat někde jinde, někde, kde rozhodují ti, kteří mají zájem oslovit zákazníka a prodat mu kvalitní zboží a ne ti, kteří chtějí dokázat svou důležitost.

P.S. během mého krátkého pobytu na parkovišti OD IKEA vedle mne 2x zstavil luxusní vůz a v něm sedící cizinci mi začali do rukou strkat značkové parfémy, elektroniku a pravý IPHONE 6 a stačilo jim, kdybych jim dal nějaké peníze na benzin, na který jim již asi po nákupech těchto značek nezbyvali prostředky. Ti však zůstali pozornému oku strážce pořádku pravděpodobně skryti.