Industriální Upcycling - Nová cesta prevence vzniku odpadu

V minulém příspěvku jsem se mimo jiné dotkl dvou forem odpadu na který narážím v Plzni a nejen tam. Prvním byly psí exkrementy které běžně leží na ulicích, parkovištích, dětských hřištích, ale i zelených plochách města. Druhým pak cigaretový kouř a s ním spojené nedopalky, povalující se taktéž všude. Dnes bych však rád ukázal na formu prevence odpadu určenou pro Výrobní závody a podniky, jmenuje se INDUSTRIÁLNÍ UPCYCLING.

I v České republice se již pomalu, ale jistě začínají realizovat projekty věnované druhotnému použití věcí, které ve své původní podobě majitelům již dosloužili, tzv UPCYKLINGU. Asi nejznámnějším je výroba nábytku z palet, kterou zde provozuje více společností stejně jako jednotlivců vyrábějících např. nábytek pouze pro vlastní potřebu, ale i např. přešívání oblečení na jiné výrobky např. obaly na knihy, či pouzdra na mobilní telefony, tablety, či notebooky a další.

Projektů přibývá a to je dobře. Ve světě jsou tyto aktivity ceněny již dlouhou dobu a jejich iniciátoři a realizátoři se zdaleka nezastavují jen na hranici "věcí pro domácnost".

Kde však limit je (v ČR stejně jako v zahraničí), a to bez jediné mně známé výjimky, je objem materiálu, který jsou tito pracovníci a organizace schopni zpracovat. V aspektu globálního objemu se jedná o tisíciny promile, možná ještě méně.

Důvodem je mimo jiné skutečnost, že se "uzavírají" do sebe a ponechávají si produkční know-how jen ve vlastních rukách nemaje zájem, či prostředky pro, či na další expanzi. 

V globále to znamená, že ačkoli existuje řešení jak přebytky zpracovat, není možné tento způsob aplikovat do průmyslového prostředí. 

Změnu nabízí nová forma tzv. INDUSTRIÁLNÍ UPCYCLING. Tento napomáhá dosáhnout v průmyslovém prostředí výrobních závodů stavu, kdy je formou upcyclingu možné zpracovávat plný objem komodit a závody tak nejen snižují ekologickou zátěž, snížením objemu generovaného odpadu, ale často i zvyšují svou profitabilitu, když namísto nákladů generují profit.

Dobrou ukázkou mohou být např. výše zmiňované přepravní palety. Zatímco je výrobní kapacita existujicích firem v řádu desítek, maximálně stovek palet měsíčně a to optimálně jen vybraných typů, rozměrů, či dokonce specifických dřevin, je implementovaný projekt průmyslového upcyclingu schopen odběru 100% objemu a nejen to. Za každou jednotlivou paletu závod dostává na základě standardního obchodního vztahu od kupujícího částku pohybující se v rozmezí korun, až několika desítek korun a to oproti halířovým položkám za kg v případě štěpkování, či dokonce doplácení za likvidaci může znamenat pro mnohé závody velmi zajímavý finanční objem.

DOdatečně mohou navíc závody využíva i reverzního toku a ze systému odebírat palety nové, resp. použité pro svou potřebu za podstatně nižších nákladů.

Jednou z nejzajímavějších informací hlavně pro ekonomické ředitele a majitele firem je pak fakt, že přechod na INDUSTRIÁLNÍ UPCYCLING není spojen s žádnou investicí na straně závodu. Všechny náklady nese kupující společnost.

Věřím, že tato nová forma prevence vzniku odpadu a zvýšení ekonomické výkonosti firem při současném snížení ekologických dopadů jejich činnosti na životní prostředí bude pokračovat a těším se že i kolem výrobních závodů budeme moci v blízké budoucnosti namísto odpadových nádob a kontejnerů vidět místa pro relaxaci zaměstnanců a více zeleně.

Zatím nejvíce zeleně bývá na reklamních tiskovinách, které o snižování ekologické zátěže hovoří.