Byznys vize 2015

Každé podnikání je založeno na vizi. V mnoha případech je jedinou motivací vydělat mnoho peněz a moc se nenadřít. V již méně případech je to snaha být vidět a uznáván. Na chvostu zůstává cíl něco změnit, a to často radikálně.

V Praze proběhla 4.června 2015 konference s Názvem Byznys vize 2015 pořádaná neziskovou organizací, či platformou Byznys pro společnost. Konferencí, na kterou jsem měl tu čest být pozván, se vinula jako stříbrná nit myšlenka konceptu CRADLE to CRADLE "C2C" (od kolébky ke kolébce), jehož "matkou - šiřitelkou", která koncept dostala až na úroveň Evropského Parlamentu je paní Diana Den Held, aktivní členka univerzity v Rotterdamu a podnikatelka.

S ohledem na toto zvučné jméno a jména dalších účastníků VEOLIA, CONTIQUA, ReSITE či SKANSKA, jsem očekával návštěvnost, za kterou by se nemusela stydět ani hvězda populární hudby, protože právě uvedený koncept C2C, či UPCYCLINGU v souvislosti s Udržitelným rozvojem by měl (dle slov Rady Vlády pro udržitelný rozvoj), být nosný pro další rozvoj naší společnosti, po ekonomické, ekologické i kulturní stránce.

O to více jsem byl zklamán, z faktu, že přišlo řádově jen 30 účastníků a to včetně přednášejících a vynikající překladatelky.

Myslím, že stav odráží přístup našich politiků, podnikatelů i lidí k otázce

"Co bude po nás?"

Důležitější totiž je "Co z toho budu mít já a teď, nejlépe za své funkční období"

Je trochu smutné, že přesto, že "Byznys pro společnost je největší odborná platforma firem pro sdílení a šíření principů CSR a udržitelného podnikání v ČR." byla účast tak mizivá. Chápu sice, že překrásné prostory Holandského velvyslanectví sídlícího v Gotthardově ulicí hned vedle Královské obory, byly omezené, ale hledět na prostor, kde je polovina židlí neobsazených není v případě takovéto akce adekvátní.

Na rozdíl od rokových koncertů konaných v noci přímo v sousedství Domu seniorů (jak tomu bylo v případě koncertu skupiny KABÁT, v červnu letošního roku v Evropském městě kultury), či nabubřelých svátků pití a jídla, nebo sportovních utkání, není totiž téma, kterému se konference věnovala jednorázové, či okamžitě přinášející "osvěžení těla" či zisk, ale jde přece jenom o budoucnost a ta pro mnohé, včetně Čechů, nesmí být dál než na dosah ruky - když ji nebudou muset moc natahovat.

Přednáška paní Diany Den Held, byla profesionální, zajímavá a prostě super a paní překladatelka předvedla nejlepší práci, kterou jsem od překladatele ve svém životě zažil. Skutečnost, že jsem paní Dianě rozuměl i bez překladu, vůbec nevadila, právě naopak.

Stejně jako paní Diana excelovali i zakladatel společnosti CONTIQUA, zabývající se výrobou designových skvostů z průmyslových přebytků, pan Fialka, který krom jiného prozradil, že výrobky jeho společnosti se dostaly i na výstavu EXPO, probíhající právě v italském Miláně, či Osamu Okamura, který na rozdíl od svého staršího bratra TOMIO OKAMURY, podniká kroky, které reálně vedou ke změně pohledu na urbanistiku a "urbanistický odpad" kterým se obklopujeme, jsme obklopování a je politicky podporován.

Zajímavou byla i přednáška pana Leoše Vrzalíka ze společnosti SKANSKA, která krom očekávané kvality vlastní práce, si ze svého severského lůna přináší i filosofii minimálního dopadu stavební činnosti na životní prostředí, což ukazuje i na příkladech již realizovaných staveb. Bohužel zatím je pouhé promile všech zadávajících ochotno myslet dále, než na samotnou střechu nad hlavou, či silnici pro svůj offroad a proto ne vždy je možné uvědomělé projekty realizovat.

Očekávaným zklamáním, byla absence otázek z řad publika. Jako by vše bylo jasné. Dotazy, stejně jako na jiných konferencích jsem z publika kladl jen já sám a to s jedinou výjimkou a to není správné.

Možná, že právě i "tento strach" se "zviditelnit" souvisí s typicky českým strachem ze ztrapnění se. Budu-li totiž brát v potaz pravý opak, tedy situaci, kdy publikum vše ví a zná, pak je otázkou důvod jejich účasti placené zaměstnavatelem, či hrazené z vlastní kapsy.

Touto cestou bych rád vzkázal všem, kdo chtějí reálně dělat něco pro budoucnost, či kdo realizují workshopy, jednání, či konference o udržitelnosti, svůj zájem se účastnit. Nejen jako jeden z davu se svěšenou hlavou, ale jako ten, kdo bude stát v čele, tedy přednášejícího a vězte, že fakta, která získávám v reálných projektech realizovaných nejen v rámci naší republiky a obrázky z průmyslových závodů viděných z pohledu procesu INDUSTRIAL UPCYCLING Vám nejen vyrazí dech, ale i Vám dají šanci se opět nadechnout a to ke změně, která je nutností proto, aby budoucnost nebyla jen slovem bez významu.

Na závěr děkuji pořadateli i všem účastníkům za možnost účasti a těším se na další spolupráci.