NERO vyhlíží ze dveří

Je pánem všeho a Řím mu leží u nohou, v popelu největšího z požárů všech dob. Tak málo stačí, aby jeho jméno šeptali si generace, na rozdíl od jmen těch, kdož ho postavili.

Nevíš víc, jestli nic, já rád bych poznal život svůj.

stůj, jestli nejsi srab

láska, hurá, pomoc, láska

utíkej máš čas do svítání

už svítá a ty jsi stále ještě na dostřel

pal

plameny halí halu

v davu křičících

usmívající se pyroman

já jsem NERO

dal zapálit jsem toto město

zvolejte mi slávu

vzdejte čest

konečně vynesl jsem slávu Vaši do nebes

vidíte, VIDÍTE,

nekřičte už hurá,

proč voláte Boha?

Ikarus letící vysoko

ztratil směr v dýmu

nebylo to slunce

letěl v noci

ale plameny lidské zloby

roztáli vosk na křídlech

a on padá k zemi

zatlučeny kůly, rozdělí ho v půli

a boty ukradeny chudáky

hrajeme si na ptáky a chceme vzlétnout víš

až i mezi hvězdami je tak plno, hrozí kolize

a je tu kolize

napětí jen jeden den, pak je vše pod kontrolou

a my můžeme se zaměřit na další katastrofu

voda hluboká

padají domy

a co my ptají se lidé

podražené nohy proudem, zasaženi proudem,

stále ještě nevěří

vykukují ze dveří

oken