Česká cesta, aneb jak změnit dobrý úmysl v ještě lepší obchod

14. 11. 2014 7:00:07
V nedělním vydání Hospodářských novin jsem s radostí zaregistroval článek s názvem "Ošklivou zeleninu si Francouzi oblíbili, na pultech přibudou šišaté koláče a pizzy". Důvodem mé radosti byla skutečnost, že tuto akci na prevenci vzniku "potravinového odpadu" zaregistrovalo i tuzemské médium a tedy i společnost.

Link na článek je zde. Odkaz na originální link do Francie je pak zde

Francie, resp. jeho řetězce jako první pochopili, že smysluplnost podnikání nemusí spočívat jen ve slepém následování evropských standardů a nařízení, ale že existují i cesty, které jsou nejen přínosné, ale i prospěšné nejenom pro samotný řetězec, ale i pro společnost a v neposlední řadě i pro životní prostředí.

O to více jsem se však zhrozil přirovnání, které autorka použila v závěru svého článku. Ta totiž tuto aktivitu připodobnila k Národní potravinové sbírce, kterou "spustilo" v naší kotlině několik řetězců, za velké podpory státu a neziskových organizací.

Podobnost totiž tyto dvě aktivity mají přibližně stejnou jako žába a žralok. Oba žijí ve vodě, ale myslím, že jednoho s druhým zaměnit nelze a to ani v případě, že jste neměli možnost jednoho, či druhého si při svém pobytu ve vodě pohladit.

Měl jsem možnost pět let pracovat v prostředí logistické divize druhé největší korporace Japonska a to na úrovni vyššího managementu. Po celou dobu svého působení mi způsobovalo největší problémy to, jak vysvětlit mým japonským kolegům, že nemohou očekávat od tuzemského prostředí to samé, jako od japonského. Při vysvětlení jsem použil slovní spojení Česká cesta a oproti ní stála Cesta Japonská.

Každá měla své klady a zápory. Obě mohly velmi dobře fungovat, spojily-li se, ale byly značně nefunkční, ne-li slepé v okamžiku, kdy se jedna pokoušela změnit druhou k obrazu svému.

Výraz Česká cesta, bohužel nebyl tím pozitivnějším, právě naopak. Hesla typu "kdo nekrade, okrádá rodinu", "co je doma, to se počítá", či "soutěž o zlatou jehlu" (tedy o to kdo se lépe zašije před prací), spojená se zlatýma českýma ručičkama a schopností improvizace, byla na přetřesu velmi často a k jejich vysvětlování muselo docházet samozřejmě i s příjezdem každého nového manažera, jenž byl poslán, aby pobočku řídil.

Oproti tomu, Japonská cesta znamenala "přímost", úsilí, systémový přístup, ale zároveň naprostou neschopnost improvizace. Japonci nejsou vynálezci a kreativci.

Proč to zmiňuji? Podívejte se na rozdíly mezi oběma projekty, které autorka článku staví na stejnou úroveň.

V případě "ošklivé zeleniny" se Francouzští prodejci pokouší zachránit a prodat lokální potraviny, které by dle předpisů EU neměli vůbec skončit na pultě. Ne proto, že by byly zkažené, plesnivé, či po lhůtě spotřeby, ale proto, že vizuálně neodpovídají standardům, které "definovali" odborníci z řad poradců EU.

V případě tuzemské potravinové sbírky, se pouze řetězce snaží "ukázat svou lidskou tvář". Ve skutečnosti však využijí tuto akci stejně, jako to činí v ostatních vhodných případech. (Velikonoce, Konec školního roku, Začátek školního roku, Valetýn, Halloween, Mikuláš, Vánoce, Silvestr a další.). Řetězce totiž nechají kupující, aby skoupili neprodejné zboží, a dají na něj visačku "CHARITA" či "DOBRÝ ČIN".

Jako logistik předpokládám, že se celá akce projeví nejen na čistkách skladových zásob tzv. ležáků, ale zároveň i na tržbách. S nimi pak stoupnou objednávky směrem k dodavatelům, a aby toho nebylo málo, před celou akcí se nenápadně zvednou ceny, tak aby se na nabídkových letácích mohla hrdě propagovat SLEVA PRO POTŘEBNÉ.

Bude tak v ČR méně odpadu? Ne, ještě ho přibude!

Budou řetězce skutečně realizovat charitativní a přínosné kroky? Ne, vše je jen akce realizovaná s cílem zvýšení obratu!

S čím souhlasím, je moto tuzemské kampaně "Potraviny pomáhají". Bohužel cesta, která byla zvolena, je cestou Českou. Najít dobrý prodejní argument, nechat ho dobře zpracovat svá marketingová oddělení, využít lobby a cest k politikům a do medií, která najednou budou se slevou a občas i zcela zdarma, takto zabalené komerční sdělení a prodejní akci podporovat a šířit mezi lid.

Ano, potraviny mohou skutečně pomáhat, ale největší pomocí by bylo snížení objemu nadvýroby, která se dávno neřídí potřebou trhu, ale predikcemi odborníků sedících za stoly svých kanceláří a živících se, díky svým příjmům, zcela jiným druhem potravin, než které následně nabízí v dobře propracovaných letáčcích a marketingových strategiích tuzemské pobočky mezinárodních obchodních řetězců, tedy jejich zaměstnavatelé a penězodárci.

V Čechách i na Slovensku končí na skládkách mnohem větší množství potravin, než na západě. Velké množství ještě dříve než vůbec může dorazit na pulty obchodů. Jejich "cenzuru" totiž dělají sami výrobci, kteří nejenom, že nejsou schopni plody své práce prodat do řetězů za podmínek, které jim tyto diktují, dostat, ale ani někdy nemají na tomto skutečný zájem, protože to není práce a prodej produktů práce, co je živí, ale dotace na které spoléhají.

Spolu s "ošklivými" potravinami, tak na tuzemských skládkách končí i mnohé "hezké" a to i přesto, že pak v regálech řetězců je vidět ovoce o jeho čerstvost se starají hejna octomilek, a jejichž zdravý přínos je podpořen plísní rozrůstající se nejen po povrchu, ale i uvnitř. Plísni sice v obchodě odolávají nezralé kusy, ty však následně v domácnostech, díky chemickým lázním nedozrávají, ale mizí díky vyhnívání, doslovně před očima.

Na banneru na stránkách české potravinové sbírky se v pravidelných cyklech objevuje otázka: "Víte že v loňském roce lidé darovali 66 tun potravin?, tato je následována dalšími podobnými. Dovolím si proto jednu přídat?

Víte že 66 tun odpadů z potravin vyprodukuje jeden každý řetězec za dobu kratší než 1 týden?

Je třeba přestat bez rozmyslu konzumovat sdělení předkládaná nám na úrovni politické, i marketingové, a začít myslet. Neuděláme-li to totiž, dostaneme se pozvolnou regresí zpět před rok 1989, tedy do doby, kdy pravidlem bylo následování, a z rozhodnutí velkého bratra jsme se stejně jako proletáří ostatních zemí světa, s úsměvem spojovali v řetězec hřbet ohýbajících se zombíků.

Jediným rozdílem by pak byl výpadek slova Socialistický z názvu naší země. Velký bratr by pravděpodobně nad rudým šátkem měl oči šikmější, než jakými byly ty minulé, skryté pod hustým obočím nad mohutným věčně načervenalým nosem.

Autor: Michael Rada | pátek 14.11.2014 7:00 | karma článku: 11.28 | přečteno: 508x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 11.92 | Přečteno: 117 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 5.73 | Přečteno: 104 |

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 37.91 | Přečteno: 905 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 33.90 | Přečteno: 3371 | Diskuse
Počet článků 734 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 413

Jmenuji se Michael Rada a jsem otcem projektu Mezinárodního Obchodního Centra Udržitelného Rozvoje (IBCSD LAB s.r.o.), které jsem založil s cílem VYTVOŘENÍ SVĚTA BEZ ODPADŮ A PLÝTVÁNÍ ve všech jejich podobách.

Výstupy našich projektů můžete vidět například zde

Na cestě za dosažením výše uvedeného cíle je od 1.1.2015 i projekt E-MOTION, v němž se věnuji publicitě osobních elektrických transportérů například elektrických jednokolek s gyroskopem.

Tomuto cíli jsem obětoval nejen jistotu zaměstnání v seniorské pozici logistické divize druhé největší korporace Japonska, ale i pohodlí v podobě zaměstnaneckého poměru. Kromě své práce se věnuji své rodině, které se snažím poskytnout vše, včetně své lásky.

Za nejlepší knihy považuji "MALÍŘSKÉ ROZPRAVY MNICHA OKURKY" A "PROROK". Obě totiž nabízejí mezi řádky moudro, které z mnoha jiných titulů dávno vymizelo. Psaní je mou dlouholetou láskou a i když se k české gramatice nechovám vždy správně, věřím, že to čtenářům obsah mých příspěvků vynahradí.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...